Bílý tygr
Bílý tygr
Bílé zbarvení je recesivní mutace, která byla v přírodě zdokumentována jen u indických tygrů. Odhaduje se, že zhruba na 15 000 běžně zbarvených indických tygrů připadá jeden bílý tygr. Je zmiňován i výskyt bílých tygrů v populaci tygra ussurijského, avšak daný fakt nebyl dosud vědecky prokázán. Bílí tygři ussurijští chovaní v zajetí nejsou čistokrevní, nesou v sobě geny indických tygrů. Zbarvení je způsobeno recesivním genem, nejde tedy o albinismus. Duhovky bílých tygrů jsou proto modré, nikoli růžové jako u pravých albínů. Prvního bílého tygra chytil mahárádža Martand Singh v 50. letech 20. století v indickém státě Madhjapradéš.
V ZOO jsou bílí tygři populární atrakcí. Hlavním problémem chovu je právě inbreeding, bývá problém sestavit chovný pár, kde by si samec a samice nebyli blízce příbuzní. Proto řada jedinců trpí genetickými vadami jako například šilhání (strabismus). Jednou z možností, jak rozšířit velmi úzký genpool, je zakřížit do chovu běžně zbarvené tygry. Potomci páru, kde je jeden tygr bílý a jeden běžně zbarvený, budou všichni běžně zbarvení, ponesou si však v sobě gen pro bílou barvu (a u čistě bílých tygrů i gen pro "nepřítomnost" pruhů). Zkřížíme-li pak dvojici takových tygrů, zhruba čtvrtina mláďat bude opět bílá.
Existují i zcela bílí tygři. Zde působí další genetická mutace, je přítomen další recesivní gen. Pruhy jsou ve skutečnosti přítomny, jsou však tak světlé, že jsou lidským okem téměř neviditelné. Tato mutace pravděpodobně pochází od ussurijských tygrů. Dnešní čistě bílí tygři jsou potomky sourozeneckého páru Bhim a Sumita ze ZOO v Cincinnati. Zhruba čtvrtina jejích potomků se narodila čistě bílá. Mutace byla následně podchycena dalším inbreedingem.
V Česku úspěšně chová bílé tygry od roku 1994 ZOO Liberec. Dne 1. července 2012 se zde narodili dva samci a samička.