Grizzly

 

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis), známý také jako medvěd stříbrný, medvěd hnědý severoamerický, nebo prostě grizzly, je poddruh medvěda hnědého, který žije především ve výše položených oblastech Severní Ameriky. Pravděpodobně pochází z medvěda ussurijského, který přešel z Ruska na Aljašku před zhruba 100 tisíci lety, ale na jih se vydal nejdříve před třinácti tisíci lety.

Kromě mláďat a samic se jedná o samotářská, aktivní zvířata, avšak v pobřežních oblastech se shromažďují na březích potoků, jezer, řek a rybníků, ale pouze v době tření lososů. Každý druhý rok medvědice porodí jedno až čtyři mláďata (obvykle dvě), která jsou malá a váží pouze kolem 500 gramů. Medvědice chrání své potomstvo a pokud cítí, že je ohroženo, neváhá zaútočit.

Jméno

Název grizzly pochází z anglického slova „grizzled“, které znamená šedovlasý. Přestože grizzly má opravdu šedé chlupy ve své srsti, biolog George Ord, který jej formálně pojmenoval roku 1815, myslel, že se mu říká „grisly“, což znamená hrozný nebo příšerný a odtud pochází latinský název horribilis.

Popis

Většina dospělých samic grizzlyho váží 130 až 200 kilogramů, zatímco samci dosahují váhy mezi 180 a 360 kilogramy. Průměrná délka dospělého jedince je téměř dva metry, ramena má ve výšce jednoho metru a ve stoje měří až 2,5 metru. Novorozená medvíďata mohou vážit i méně než 500 gramů. V oblasti řeky Yukon se dokonce vyskytují dospělé samice, které nepřesahují váhu 100 kilogramů. Na druhou stranu, příležitostně se vyskytují dospělí samci, kteří daleko přesahují průměrné parametry a váží až 680 kilogramů. Přestože se v srsti grizzlyho vyskytují chlupy od béžových po téměř černé, srst má celkově hnědou barvu a většina chlupů má bílé konečky. Na ramenech mají výrazný hrb, kterým se dá snadno rozlišit od baribala, který žádný hrb nemá.

Výskyt

 

Medvědi hnědí se vyskytují v Asii, Evropě i Severní Americe, což z nich dělá jeden z nejrozšířenějších medvědích druhů na světě. Jeho předchůdci pocházeli z Eurasie a do Severní Ameriky se dostali před přibližně 50 tisíci lety. V evoluční době to není dlouhý čas, takže jsou grizzlyové stále velice podobní medvědům, kteří obývají Asii a Evropu.

V Severní Americe kdysi grizzlyové obývali území od Aljašky až po Mexiko, na východ pak jejich rozšíření ohraničoval Hudsonův záliv. Nyní se nachází pouze na Aljašce, na většině území západní Kanady a v některých horských oblastech Severozápadu Spojených států, které se nacházejí ve státech Washingthon, Wyoming, Idaho a Montana. Nejjižněji se grizzly vyskytuje v národních parcích Yellowstone a Grand Teton.

V září 2007 se jeden lovec dokázal návrat grizzlyů do ekosystému divočiny Selway-bitterroot v Idahu a v západní Montaně, když jednoho z medvědů zabil.

Původně se grizzlyové vyskytovali také v prériích a na Jihozápadě USA, kde jsou však nyní vyhynulí. Medvěd grizzly se dokonce nachází na vlajce Kalifornie, přestože tam byl poslední jedinec zastřelen už v roce 1922.

V Kanadě se nyní nachází přibližně 25 tisíc grizzlyů, kteří žijí v provinciích Britská kolumbie a Alberta, v teritoriích Yukon, Severozápadních teritorií a Nunavut a na severu provincie Manitoba. Celkově nyní grizzlyové obývají polovinu svého původního rozšíření. V Britské Kolumbii je to 90 procent, ale při příchodu evropských osadníků na toto území žilo v provincii samotné 25 tisíc jedinců. Populace radikálně klesla především kvůli lovu a ztrátě životního prostředí. V roce 2008 se v Britské Kolumbii vyskytovalo přes 16 tisíc grizzlyů.

Medvěd grizzly je právně chráněn v Mexiku, evropských státech, některých oblastech Kanady a ve Spojených státech. Přesto se předpokládá, že návrat do všech končin jejich původního rozšíření bude velice obtížným a dlouhým procesem. Mezi důvody patří pomalé reprodukční zvyky grizzlyů a chov dobytka v oblastech, kde kdysi grizzlyové žili. Celkově se v Severní Americe nachází 55 tisíc jedinců.

Grizzlyové se v divočině dožívají až 30 let, normálně však umírají mezi 20 a 25 lety.

Rozmnožování

 

Grizzlyové mají nejpomalejší rychlost rozmnožování ze všech pevninských zvířat Severní Ameriky, za což může hned několik ekologických faktorů. Grizzlyové nejsou dospělí dříve, než se dožijí věku pěti let. Po oplození samcem v létě samice opozdí implantaci embrya až do hibernace, při které může dojít potratu v případě, že samice neobdrží správnou výživu a počet kalorií. Průměrný vrh obsahuje dvě medvíďata, o která se samice stará do dvou let věku, při kterých se nestýká s dospělými samci. Když se mláďata osamostatní, nebo zemřou, samice musí na další vrh čekat minimálně tři roky, ale i více, v závislosti na přírodních podmínkách. Samci mají sice velká teritoria, která dosahují až 4 tisíc km², ale kvůli malému počtu jedinců je i tak těžké najít samici.

U grizzlyů probíhá populační fragmentace, a tak jejich stavy klesají kvůli inbrední depresi.