Lama
Lamy, známé též jako velbloudi Jižní Ameriky, jsou zvířata z čeledi velbloudovití, která se přizpůsobila těžkému životu v Andách. V posledních 40 letech se šíří do celého světa jako chovný dobytek či zvěř chovaná v zoologických zahradách.
Morfologie
Lamy mají rakovité chodidlo, opatřené mozolovitými polštáři, které jim umožňují snadný pohyb na písčitém a hrubém terénu a strmých skalách. Kopýtko mají na konečném článku prstu. Postranní prsty zmizely. Jsou to mimochodníci, tzn. vykračují oběma pravýma/levýma nohama.
Horní pysk je rozdělen, spodní řezáky jsou velmi ostré a stále dorůstají. Utváření pysků umožňuje spásání krátkých a tvrdých travin. Mají třídílný žaludek.
Srst je velmi hustá a zajišťuje účinnou ochranu proti nízkým teplotám ve vysokých výškách. Barva srsti je přizpůsobena prostředí.
Počet červených krvinek dosahuje 14 mil. v 1 mm³ a funguje jako kompenzační mechanismus nízkého tlaku vzduchu ve vysokých výškách. I srdce je větší.
Domestikace a vývoj
Velbloudovití pochází ze Severní Ameriky. Žili zde v pliocénu, tedy před 40 - 50 miliony lety. Před 3 miliony let se velbloudi přesunuli do Asie a lamy do Jižní Ameriky.
Předkem dnešních lam je rod Pliarchenia, nalezený v Severní Americe a starý 9 - 11 milionů let. Z Pliauchenia se vyvíjí Hemiauchenia a tito se přesouvají do Jižní Ameriky na přelomu pliocénu a pleistocénu. Zhruba před 2 miliony let vznikají z Hemiauchenia lama a vikuňa. Před 10 tisíci lety zmizeli Lamini z místa svého původu.
Hemiauchenia macrocephala je lama nalezená na Floridě. Pochází z pozdního pleistocénu. Byla dlouhonohá a měla až dva metry v kohoutku. V Kalifornii se našly její fosilní otisky nohou.
Lamy byly domestikovány Inky na pláních okolo jezera Titicaca, nebo na altiplánu Junín. Domestikace začala před 5 000 lety. Přičemž s prvními domestikačními praktikami se setkáváme před 4 800 - 4 100 lety. Avšak domestikace alpaky se neuskutečnila dříve než r. 500 př. n. l. Domestikovaní camelidi byli integrální součástí ekonomických, sociologických a náboženských aktivit předincké a incké civilizace. Inkové využívali camelidy jak domestikované, tak divoké. Tento vynikající řídící systém zmizel s příchodem španělských conquistadorů. První španělští dobyvatelé Peru potlačili nejen lid této země, nýbrž také místní camelidy. Veškerý řídící systém a techniky chovu vyvinuté Inky byly ignorovány a stáda prudce degenerovala a v brzku hrozilo vyhynutí zvířat. V tomto stadiu si koloniální úřady uvědomily toto nebezpečí a vydaly nařízení vedoucí k ochraně zvířat. Brzo po zavedení republikánského systému byla učiněna zákonná opatření zakazující lov, využívání a export. V r. 1917 byla založena ústřední výzkumná stanice v Peru, nazvaná La Granja Modelo del Puno, a v r. 1950 další stanice La Raya ve vysokých horách. V Bolívii byl učiněn pokus ustavit podobný ústav v Oruro.
Užitkové vlastnosti
Primárním produktem, který poskytují je vlna. Jedná se především o vlnu alpak, lam a vikuň. Vlna lam je obecně považována za velmi kvalitní, přičemž vlna vikuň je považována za nejlepší na světě. Mezi alpakami má lepší vlákno plemeno Huacaya a u lam Chaku. S tímto produktem se obchoduje po celém světě a vyrábí se z něho řada textilních výrobků. Rouno se hodnotí z řady hledisek. Zejména barva, hrubost, vlnatost a z které části zvířete je, tedy z které krajiny.
Dále se využívají na maso, jehož nutriční hodnota je velmi vysoká v porovnání s ostatními druhy.
Kůže a kožešina, má velké uplatnění v kožedělném průmyslu a výrobě uměleckých a náboženských předmětů. Jako velký problém v poslední době vyvstal lov mladých guanako a vikuň pro kožky a cenné rouno. Ten se daří v poslední době potlačit.
Dalším cenným materiálem, který lamy produkují je jejich trus, který se používá jako hnojivo nebo po vysušení palivo. Lamy ho ukládají na určitém místě, kterému se pak zdaleka vyhýbají. Toho se využívá v chovatelské praxi. Trusem se natírají stromy a chrání se tak proti okusu, protože se Lamini tomuto místu zdaleka vyhnou. Navíc trus na andském altiplánu, větry vysuší a odstraní nadměrných pachů.
Lama se také díky své velikosti a síle používá k dopravě materiálů nebo na ní jezdí mladí domorodci. Denně je schopna ujít až několik kilometrů s nákladem kolem 40 kg. K nošení se většinou používají kastrovaní samci.
V poslední době se s chovem těchto zvířat mimo Jižní Ameriku objevují i jiná využití. Chovají se v různých chovech ať už za účelem plemenitby nebo výzkumu. Dále se objevuje ekologické hledisko, kdy při spásání porostu provádí úpravu krajiny, stejně tak jako je tomu u ovcí a koz. Zejména ve Spojených státech a Velké Británii se uplatňují v agroturistice a nahrazují místo psa domácího mazlíčka. Jelikož jsou učenlivé a přátelské učí je jejich majitelé řadě úkonů, které by pes nezvládl. V neposlední řadě se používají jako studijní materiál ve školách, přírodovědných klubech a zoologických zahradách. V nedávné době asistují i při tzv. psychoterapii.